• martina

KOUZELNÉ ČTENÍ - HRAVÉ UČENÍ

Téma KOUZELNÉ ČTENÍ pro nás hodně dlouho uzavřená kapitola (vysvětlím proč), která se nám otevřela, aniž bychom o to sami usilovali :-) (vysvětlím jak). Každopádně musím s klidným srdcem říct, že jsem strašně ráda, že se to stalo!




Pro vás, kteří vůbec nevíte, oč jde - Kouzelné čtení je velmi zdařilý a neuvěřitelně promyšlený vzdělávací koncept od společnosti Albi, ve spolupráci s dětskými psychology a Českým rozhlasem. Má podtitulek "Nechte knihy mluvit." a přesně to se vlastně svým způsobem děje. Základní výbavou kouzelného čtenáře je elektronická tužka (v tuto chvíli se prodává verze tužky E8800 se dvěma tlačítky v přední části, pod obličejem tužky). A samozřejmě alespoň jedna kniha, aby tužka měla co číst.


Celé čtení je založené na kódové čtečce, která je umístěna v hrotu tužky (zastrčena uvnitř, takže je eliminováno jeho poškození). Tužka se pak přikládá k obrázkům nebo textu v knize. Obrázky a text jsou opatřeny speciálním (skrytým) kódem ve stránkách, který obsahuje zvukový záznam a ten je následně tužkou přečten. Díky této technologii si tak knížku dokáže "přečíst" i malý nečtenář. Knihy vznikají ve spolupráci s dětskými psychology, takže o kvalitu obsahu nemusíte mít obavy. Jsou rozděleny podle věku - od dětí předškolních, ale klidně i mladších. Například sérii Zpívánky si umím představit klidně pro dvouleté děti.


Kýša dostal Kouzelné čtení od babičky k Vánocům, čímž bylo rozhodnuto, že si u nás v knihovně své místo najde. Já jsem se mu asi rok bránila - zejména z toho důvodu, že jsem nemohla odbourat pocit, že celkem zbytečně supluje u knížky roli rodiče. A prakticky až s praxí můžu ocenit jeho přidanou hodnotu - jako rodiče vás zkrátka spousta věcí nenapadne, knihy jsou interaktivní zase trochu jiným způsobem než vy jako rodič, obsahují spoustu kvízů a musím říct, že většinu času času u nich trávíme společně, protože i mě baví! O tom, jak pěkně dokáží zabavit nemocné dítě a udržet ho v posteli ani nemluvím:-).




Společně s tužkou rozbalil Kýša v rozměrné krabici také velmi srozumitelně popsaný návod a knihu Hravé učení. Já s návody upřímně dost bojuju a když to jde, tak je ani neotevírám a tak jsem do tužky šla hodně intuitivně - a ono to fungovalo. Holt je vidět, že je to dělané pro děti. Dvě tlačítka pod obličejem tužky - jedno na zapnutí, jedno na opakování zvuku a dvě tlačítka na boku - ovládání hlasitosti a přepínání vpřed a vzad. Co jsem ale poctivě udělala bylo, že jsem navštívil webové stránky Kouzelné čtení a tak trochu jsem je prostudovala. Mrknout na ně můžete TADY.

Kýša ještě v krabici našel DÁRKOVÝ KÓD, který sliboval, že obdrží dárek, pokud jej právě na webu zadá. Takže jsme ho zadali a čekali - konkrétně 2 měsíce, ale dárek došel a moc mile nás překvapení. MINIHRA na hledání rozdílů mezi dvěma obrázky (samozřejmě mluvícími) a krásné SAMOLEPKY NA TUŽKU. Ty se vám můžou hodit, máte-li tužky dvě a sourozenecká rivalita nutí potomky o ně bojovat. Díky samolepkám si je mohou pohodlně odlišit. Samolepky můžete i dokoupit přímo v Albi, na webu přímo ZDE.


A teď už přímo ke knize HRAVÉ UČENÍ. Je určena předškolákům - dětem ve věkovém rozmezí 3 - 7 let, takže je akorát pro Kýšu. A protože to byla jeho vůbec první knížka, stala se jaksi samozřejmě tou NEJOBLÍBENĚJŠÍ. Teď už jich má samozřejmě víc, ale tato stále vede!

U každé knihy je základem to, že MUSÍ BÝT NAHRANÁ V TUŽCE - tedy její audiosoubor musí být nahraný v tužce. Jakmile kupujete tužku v sadě s nějakou knihou, máte asi 100 % jistotu, že tam bude. Pokud se náhodou stane, že tužka nereaguje, mrkněte "do ní" pomocí přidaného kabelu, v počítači se vám zobrazí veškeré soubory, které jsou v ní nahrané přesně podle toho, jak se jednotlivé knihy jmenují. Pokud kniha nahraná není, je postup poměrně jednoduchý - na stránkách KOUZELNÉHO ČTENÍ si daný soubor vyberete, stáhnete do počítače a opět pomocí kabelu stáhnete do tužky. TADY můžete mrknout na pěkný srozumitelný VIDEONÁVOD do začátku.




Jakmile knihu otevřete je potřeba ji hned po zapnutí tužky nahrát. Je to velmi jednoduché - prostě přiložíte hrot tužky k úplně první ikonce zapnutí. Kýša si na tento systém velmi rychle zvykl a už po pár zapnutích automaticky nahrává sám. Hned vedle ikony pro zapnutí je možné ovládat hlasitost (což můžete i přímo na tužce pomocí bočních tlačítek). Ikonka tlapky pak přehraje některou ze známých písniček - například Jede, jede, poštovský panáček, Travička zelená nebo třeba Kdyby byl Bavorov. Méďova tlapka je na každé straně vedle textu. A Kýšova nejoblíbenější? Nestarej se ženo má, že my nic nemáme.... No nevím... :-D.




Další ikony na druhé straně (a pak opět na každé další dvoustraně) slouží k ovládání knihy a určování toho, co s knihou chcete dělat. Když načtete otevřenou knihu, seznámí vás s jednotlivými postavami a dalšími názvy předmětů, písmen, číslic atd. Ikona mluvící bubliny přehrává dialogy a to, co postavy říkají. Ikona noty přehrává zvuky, básničky, písničky. Ty ovšem neobsahuje úplně každý obrázek, ale například papoušek moc krásně křičí. Další ikony kostek obsahují kvízy - počet teček znázorňuje obtížnost kvízu. Kýša zvládá sám a bez problémů jednu a dvě tečky, s třemi musím občas pomoci. Poslední ikona čtverce ukončí přehrávaný zvuk.




Děti se u knihy nejen baví, ale také se hravou formou učí. Jedno z témat jsou například roční období a jejich jednotlivé měsíce. Velmi hezky barevně znázorněné, s typickými prvky pro jednotlivá roční období. U každého období je jeho název schovaný v kroužku s drakem, sněhovou vločkou, bledulí a třešněmi. Po potvrzení ikony noty se spustí velmi hezký písnička o ročních obdobích. Děti se dál učí počítat, písmenka, povolání, zvířátka, ovocné stromy a další témata.









Další velmi pěkná dvoustrana je věnována karnevalu ve školce. Umím si reálně představit, že děti, které se do školky teprve chystají, může správně namotivovat. Po přiložení tužky na jednotlivé pohádkové postavy přehraje kousek pohádky, ze které maska pochází. V knížce je ještě jedna dvoustrana zabývající se školkou, konkrétně školkové zahradě a hřišti. Popisuje vztahy mezi dětmi a jejich pocity - pláč, radost, smutek a další. A to všechno v klasických školkových situacích.








Stránka o výletování - Kýšovi blízké téma a zároveň myslím nejoblíbenější stránka v knize. Nejvíc ho ovšem baví okno s pánem, který křičí góóóól! a kočka v okně:-).
















Na této straně jsme se trochu prali s jednotečkovým kvízem - dovez dopravní prostředek do jeho cílové stanice. Chvíli jsme tápali, co označit jako první - a ne, není to šipka, ale je to právě konkrétní dopravní prostředek. Tak možná tip:-). Kvízi jsou jinak velmi dobře pochopitelné, co se zadání týče. Poměrně často procvičují vpravo, vlevo, nad, pod, naproti, dole, nahoře a tak dále.










Myslím, že v této knížce Kryštůfka chytlo hlavně to, že se pěkně ztotožní s hlavními hrdiny. Vypravěčem je medvídek Brumla a další členové rodiny - tatínek, maminka, Kubík, Anička a její panenka Jája. Rodina je v knize zobrazena v různých situacích - od rodinné večeře, přes obchod, návštěvu u lékaře, víkend u babičky a dědy nebo třeba Kubíkův čas strávený ve školce. U Kýši tato knížka zatím jednoznačně vede.

O mně

První blog jsem začala psát na mateřské dovolené - jako takovou vzpruhu nejen pro sebe, ale i pro ostatní maminky. Od něho jsem se posunula do dnešní podoby, kterou chci inspirovat k aktivnímu trávení času s dětmi, ale také bez nich:-) . 

 

Přidejte svůj e-mail a dostávejte novinky jako první!
  • White Facebook Icon
  • YouTube - Bílý kruh

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com