• martina

PAŠMAN - OSTROV SCHOVANÝCH PLÁŽÍ

Dovolená bez davů lidí, promenád nacpaných k prasknutí a taková, na které se dá alespoň trochu poznávat. To je přesně styl, jaký máme rádi. A i to byly důvody rozhodnout se pro jeden z méně známých chorvatských ostrovů Pašman.


Dno pokryté mořskými ježky. Boty do vody byly nutnost.

Jak už jsem psala v článku Jedeme do Chorvatska, Pašman se nachází přímo proti městu Biograd na Moru a jediná cesta na něj je po moři - tedy trajektem. Dá se o něm říct, že je to ostrov, na který ještě nedorazil žádný čilý turistický ruch. I když, abych byla spravedlivá - přístavní město Tkon už celkem turistické je. Najdete tam krámky se suvenýry, restaurace, kavárny a ráno několik stánků, kde prodávají ovoce, zeleninu a čerstvé ryby. My jsme ovšem bydleli ve vesničce Pašman.


Hned první večer, poté, co jsme vybalili, už se nám po té dlouhé cestě nechtělo dělat nic k jídlu. A tak padla volba na místní restaurace. Od našeho ubytování se prakticky nedalo zabloudit - zkrátka jsme šli směrem k moři a hledali. Do oka nám padla hned první restaurace Lanterna a usadili jsme se. Následující dny jsme zjistili, že výběr se nám o tolik nezvětší. 4 restaurace, toť vše. A ten božský klid.... V restauraci s námi sedělo pár místních a jedna slovinská rodina a až na výjimky jsme si všichni objednali ryby nebo nějaké ty mořské potvůrky. Jídlo bylo geniální! Vše čerstvé a konzumované s výhledem na moře, prostě pohádka. Kryštof poprvé vyzkoušel mořské plody - kalamáry, sépii a krevety. A vzhledem k tomu, že ho příliš nezaujaly, zůstal zbytek pobytu věrný hlavně rybkám.



Příliš nás nezaujala hlavní pláž, která je vlastně dlouhé betonové molo s naveženým pískem. Její velká výhoda (vzhledem k dětskému osazenstvu) byla ta, že byla hodně dlouho mělká a písečná. Děti se tam tedy měly možnost vyřádit. Jednoznačnou nevýhodou pro nás bylo to, jak vypadala. Ale protože jsme byli na dovolené autem (a sbalené botky do vody:-)), měli jsme prakticky volnou ruku v tom, kde se budeme koupat. A vzhledem k tomu, že jsme trochu cestovatelé, začali jsme objevovat místní zastrčené pláže, kde jsme často nepotkali ani nohu - s výjimkou lidí, kteří tam kotvili s jachtami.



Tip pro rodiče: Chorvatsko je naprosto úchvatné z hlediska čistoty moře. Musím říct, že mě to velmi překvapilo! Prostě jedna velká nádhera! Z velké části za to může fakt, že hodně pláží je oblázkových nebo přímo kamenitých. Na Pašmanu jsou takové téměř všechny, ale jedna písková se schovává přímo ve městě Tkon. Rozhodně však děti vybavte botkama do vody - kromě toho, že jsou pláže kamenité jsou ve vodě ježci. A nezapomeňte i na brýle do vody a šnorchl pro starší děti - určitě se to vyplatí!



Na západní straně ostrova jsou nádherné a liduprázdné zátoky.

Druhý den jsme se na jednu takovou vypravili. Naše cílová pláž byla na druhé straně ostrova, který jsme potřebovali přejet ze severu na jih. Když bych o cestě řekla, že byla trnitá, tak bych ji asi dostatečně nevystihla. Jaksi jsme opomněli fakt, že nemáme Jeep ani podobně laděný automobil a musím říct, že naším autem byly některé úseky fakt oříšek. Z velké části šlo o cestu písčitou, kamenitou a značně děravou:-). Nicméně jsme ji úspěšně zdolali a naskytl se nám naprosto úchvatný pohled na liduprázdnou pláž částečně zastíněnou borovicí u přilehlé restaurace, která slouží jako občerstvovna pro kotvící lodě (a sestřence Karolínce jako hrací koutek:-)). Nádhera!

Odpoledne jsme většinu dní trávili všichni společně u bazénu. Děti si perfektně vyhrály ať už v bazénu, nebo mimo něj. Navíc zjistily, že majitelé objektu chovají suchozemskou želvičku a nedaly jinak, než že ji musí nakrmit salátem. No a jakmile se v její blízkosti objevily s jídlem, vylezlo i dalších 10 kamarádek lačných nějaký kus salátového listu nebo okurky ukořistit.


Většinu večerů jsme trávili buď grilováním nebo večeří v restauraci a případnou procházkou na zmrzlinu. Výběr kam na zmrzku zajít nám dost usnadnil fakt, že v Pašmanu byl pouze jediný stánek, který zmrzku nabízel. Jako bonus sídlil hned proti malému přístavišti, takže se lízání zmrzliny ještě protáhlo o procházku přístavem.

Po návratu domů jsme dali spát děti a více méně společně poseděli, popovídali, zahráli si pár her a trochu popili. Velmi příjemně strávené večery v bezva společnosti - každý den a celý týden. Paráda!



Tip pro rodiče: Pokud, tak jako my, jedete do Chorvatska bez zajištěného jídla a chcete si vézt jídlo s sebou, máte samozřejmě různé možnosti. Od vyváření na místě, po zavaření s sebou a pouze ohřívání. Vzhledem k pracovnímu vytížení před odjezdem jsme zvolili výbornou variantu - nakoupili jsme v síti obchodu Zdravíčko jídlo připravené k ohřátí a s sebou vezli pouze přílohy - rýži, brambory, těstoviny, bulgur apod. Pokrmy jsou parádní nejen proto, že jejich příprava je opravdu rychlá, ale dají se bez problémů dát dětem - obsahují kvalitní suroviny a jsou bez konzervantů. Pokud ve vašem dosahu není žádný Zdravíčko obchod, podívat se můžete na webových stránkách výrobce. A dá se tady i objednat! Vyzkoušeli jsme hovězí stroganoff, kuře na paprice a (můj naprostý favorit!) krůtí maso s baby karotkou. Vše velmi chutné a vzhledem k tomu, že jsme se stravovali 3 dospělí a 1 dítě, vždy jsme brali 2 sáčky dvouporcového jídla. Porce byly dostatečně velké, takže většinou ještě 1 porce zbyla.



Není nad to vzít s sebou na dovolenou dědu. O hlídání máte postaráno.

Na další pláž jsme se vydali z dopoledního výletu ke zřícenině pevnosti sv. Michala na ostrově Ugljan. Tento ostrov je s Pašmanem spojený mostem, ze kterého je krásný výhled na moře a lodě. Zřícenina je na dost vysokém kopci a je z ní také krásný výhled. Trochu ho ale kazí fakt, že přímo uvnitř někoho napadlo vystavět vysílač.


Na pláž jsme narazili náhodou, když jsme se vraceli ze zříceniny a uviděli cedulku s plavající osobou. Proč ne? Cesta byla o něco lepší, než při naší předchozí cestě. Ale pouze do chvíle, kdy jsme museli auto zaparkovat a pokračovat pěšky jakýmsi vyschlým korytem plným kamenů. Trochu jsem se obávala, jak to Kryštůfek zvládne, ale tatínek ho nakonec vzal na ramena. A tak jsme se vydali směrem dolů k pláži obtěžkáni dronem, kamerou, veškerou další technikou, obědem, věcmi na koupání a Lukyn navíc Kýšou. Oba jsme vypadali jako vánoční stromečky, ale za necelých 15 minut jsme byli odměněni tak úchvatnou zátokou s minimem lidí, že jsem až zamáčla slzu :-).


Jedna z nejzábavnějších částí našich plážových putování byla pro Kryštůfka část oběda, který jsem balila s sebou. Dokázal sníst 5 chlebů, asi tak kilo ovoce a zeleniny a nikdy si neodepřel ani nějakou tu sušenku, kterou jsme pro něj měli nachystanou. Něco na tom tvrzení, že venku a u vody chutná nejlíp bude. Mimochodem - chorvatský bílý chleba se nejen pro Kýšu, ale i pro mě stal velkým důvodem ke vzpomínání! Mňam!


Třetí (a pro mě rozhodně nejkrásnější) pláží byla ta, kterou jsme našli vlastně taky náhodou. Naplánovali jsme si výlet na pláž Jelenica, ale když jsme u ní parkovali a chystali se na další plážový výšlap, tak jsme se rozmysleli. Důvodem byl počet aut stojících okolo a pocit, že na pláži nebudeme úplně sami. A tak jsme se vydali trochu dál a zalíbil se nám ukazatel na pláž Sabuša. Přestože se jedná o celkem známou pláž a vede k ní obstojná cesta, nebyla vůbec přelidněná. Kemp jsme rozbili v přilehlém olivovém háji, který nám poskytnul parádní stínění a zázemí. Po chvilce natáčení už jsme si jen užívali plavání, Kýša svačení (tentokrát se mu podařilo sníst snad úplně všechno!) a nádherné výhledy na okolní ostrůvky.


Čekání na západ slunce.

Na Pašmanu a Ugljanu by ovšem byla škoda objevovat jen pláže, protože je tu samozřejmě víc věcí k vidění. Rozhodně stojí za to navštívit benediktinský klášter na vrcholku Čokovac, který je do dnešního dne obydlen a žije v něm několik mnichů. Klášter je možné mezi 16 a 18 hodinou prohlédnout i uvnitř. Tomu jsme se s Kryštůfkem přeci jen vyhnuli, ale neodolali jsme k němu zajít natočit západ slunce. Kýšu tam bezkonkurenčně nejvíc zaujali obrovští pavouci čekající v pavučinách. Mě zaujali taky, i když z jiného důvodu... Brrrr....



Tip pro rodiče: Na Pašmanu jsme chytili velmi větrné počasí, dokonce byla vydána i meteorologická výstraha. A i ve dnech, kdy výstraha neplatila, poměrně dost foukalo. Na to se určitě připravte a nepodceňte zejména to, že přestože se zdá, že sluníčko úplně nepálí tak mažte, mažte, mažte! Pro Kryštůfka používám ochranný faktor 50 (La Roche Posay s My UV Patch), nás jsem obvykle mazala 30. Zároveň jsem se nebránila ani tomu, že jsem Kýšovi často (mimo koupání v moři) nechávala bílé bavlněné tričko s delším rukávem a samozřejmě čepičku/kšiltovku.



Dalším oblíbeným výletním místem na ostrově je Pustograd - pro změnu zřícenina pevnosti :-). Nachází se nedaleko městečka Tkon a dá se k němu ze Tkonu v pohodě dojít pěšky. A nebo zaparkovat kousek od něj (tak jsme to udělali my) a nešplhat nahoru. Pokračovali jsme okolo Pustogradu dál, až jsme došli do nádherné zátoky. Bohužel v okamžiku, kdy jsme tam byli strašně foukalo, takže jsme se ani neusadili - prohlédli, áchali a pokračovali:-).


Jediné městečko, které jsme cíleně navštívili (Tkon nepočítaje) se jmenovalo Kukljica. Kryštůfek si chtěl koupit něco na památku (nejsem si jistá, jak moc mu bude Pašman připomínat bagr :-)) a i my jsme chtěli nakoupit nějaké drobnosti a pohledy domů. Jeden den jsme tedy odjeli na ostrov Ugljan do prvního městečka Kukljica. Klasické přímořské (mini) letovisko s mnoha restauracemi, krámky se suvenýry, přístavem a nádhernou promenádou a kempem (o hodně méně nádherným) v piniovém háji Zelena Punta, která rozhodně stojí za procházku.


Zmrzlinové poháry na ostově Ugljan.

Kýša ukojil svou touhu po novém stroji, já po pár suvenýrech a pohledech (já nevím, ale bez toho pohledu to prostě není ono:-)) a Lukyn po dobrém kafču. Děda Pól, který jel na výlet s námi nás pozval na oběd a my jeho na oplátku na zmrzlinu. Kryštůfek, pravděpodobně v rybím přesycení, si objednal pizzu. Ale nutno říct, že nevydržel a uždiboval moje špagety s humrem (božskééééééé!!!) a dědův tuňákový steak (ještě víc božskýýýýý!!!!). Lukyho hovězí steak vypadal u toho moře poněkud nepatřičně:-).


No a protože je naším dobrým zvykem dokumentovat, dokumentovat, dokumentovat, tak i z naší dovolené se můžete podívat na perfektní video, které vzniklo pod taktovkou mého strašně šikovného manžela!



O mně

První blog jsem začala psát na mateřské dovolené - jako takovou vzpruhu nejen pro sebe, ale i pro ostatní maminky. Od něho jsem se posunula do dnešní podoby, kterou chci inspirovat k aktivnímu trávení času s dětmi, ale také bez nich:-) . 

 

Přidejte svůj e-mail a dostávejte novinky jako první!
  • White Facebook Icon
  • YouTube - Bílý kruh

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com