• martina

POPRVÉ NA LYŽE

V přecpaných zimních víkendech se nám jeden uvolnil a rozhodnutí netrvalo dlouho - hurá na lyže! Z původního plánu prodlouženého víkendu s přáteli na chatě se díky střevní chřipce vyklubaly 2 samostatné dny, které ale i tak byly parádně prožité!


S úsměvem jde všechno líp - i lyžování.

Věc známá a jasná - Luky fakt nemá rád sníh a zimu obecně, já to mám úplně obráceně a zimu miluju (zdůrazňuju, že zimu se sněhem a teplotami pod bodem mrazu, nikoli její nížinnou parodii). A Kryštof je dítě - tedy sníh je hlavně zábava a to, jestli je mu zima, nepohodlno a nebo jakkoli jinak nelibě neřeší, protože ho to prostě baví. Rozhodnutí, jestli se letos bude lyžovat bylo ale samozřejmě společné.


Dodnes trochu Lukyna podezírám, že ta nemoc byla vymodlená, aby se těm horám vyhnul:-). Takže nakonec to dopadlo tak, že jsme s Kýšou jeli spolu sami, protože lyžařská škola pro něj a bratránka Šímu byla domluvená a nepřipadalo nám fér o to Kýšu ochudit. Tak alespoň na den. V Říčkách jsme se sešli s ostatními, kteří tam trávili čas na chalupě a první naše kroky z horního parkoviště vedli k půjčovně. Abych byla úplně přesná - protože jsme s sebou měli pekáč na sníh, vedli tam kroky nás dospělých, kluci se vezli.


Ski centrum Říčky v Orlických horách (celý oficiální název střediska) vám pro první lyžařské pokusy s prckem zajistí všechno od A do Z. V půjčovně, která je hned u sjezdovky, pořídíte za celkem slušnou cenu veškeré vybavení od helmy až po lyže. Jediné, co pořešte, je kvalitní oblečení. Kýška lyžuje v báječné kombinéze od Pidilidi - kupujeme je každou sezónu a nemůžeme si je vynachválit. Je v suchu, teple a ještě na styl:-). A protože jsou fakt (FAKT!) teplé, pod ní už jedeme jenom jednu vrstvu funkčního prádla a nebo prostě jen punčošky, tričko a slabší mikina.


Děti samozřejmě zdatně testovaly funkčnost oblečení.

Do čeho každý rok investujeme nemalou kačku jsou kvalitní zimní boty. Nejsem tak docela z rodičů, kteří mají dítě vycvrkané na věci typu do kaluží se nesmí, nelítej v tom blátě, neválej se po zemi, není dobrý nápad sjíždět tu hromadu písku když včera pršelo... A tím, že bydlíme na venkově a ty zimy vypadají tak, jak vypadají, jsme se holt naučili jít jinou cestou a místo TO NESMÍŠ ho zkrátka dobře oblečeme a obujeme, ať jsme všichni v klidu. Skvěle se nám osvědčila dětská obuv od Columbia - teplá a hlavně nepromokavá! Další podzimnozimní botky, které si nemůžeme vynachválit vyrábí firma Demar. A nutno říct, že kromě toho, že udrží nohu v suchu a teple, i když se v kalužích občas vyloženě koupe, jsou taky krááááásnééééééé!


Zpět k lyžím - jak jsem již psala, můžete se spolehnout, že v půjčovně vás skutečně komplet vybaví. Nutno ale říct, že my jsme je navštívili ve všední den a mimo jakékoli prázdniny, které teď začínají, tak na to myslete a raději si, pokud nemáte vlastní, půjčení zarezervujte, ať nejedete zbytečně. Mrkněte na stránky půjčovny ve Ski centru TADY. Za půjčení dětského kompletu na půl den jsme zaplatili 180 Kč a nějaký drobný peníz za helmu.



Tip pro rodiče: Za půl dne půjčení kompletu lyže a lyžáky jsme zaplatili 180 Kč. Zároveň jsme pro kluky půjčili také helmy - 60 Kč na půl dne. Ceník nejen dětských setů najdete TADY.



Na rovinu si ale řekněme, že vidina půl denního lyžování je hodně optimistická. Při prvních lyžařských pokusech vám v každé lyžařské školičce doporučí, abyste dítě nepřepínali. My jsme se doma shodli na ideální úvodní hodince - přeci jen, čtyřleté dítě se nedokáže koncentrovat hodiny a navíc je to nová činnosti, takže je pravděpodobné, že ho rychle unaví. Podle instruktorů z lyžařské školičky by rodiče dětí měli brát v potaz několik věcí - jak je dítě staré - do školiček nejčastěji přijímají děti okolo 4 - 5 let, které jsou na začátky vyzrálejší. A nejde jen o psychickou vyzrálost (dokáže vnímat a poslouchat pokyny instruktora, reaguje na ně a umí se chvilku soustředit), ale také o fyzickou vyzrálost (síla v nožičkách, která je potřeba, aby dítko vůbec udrželo nohy u sebe a mohlo ovládat lyže). A pak je samozřejmě fajn, aby dítko chtělo, takže správná motivace ze strany rodičů by měla být samozřejmostí!


Bobíkova lyžařská škola v Říčkách - perfektní péče o děti!

V devět hodin jsme byli připraveni u bran Bobíkovy výcvikové louky (po předchozí domluvě) a čekali, až si nás vyzvednou instruktorky. Kluci měli každý svou vlastní, takže individuální přístup zajištěn. Hned vedle školičky je taková malá "čekárna" pro rodiče a z mého pohledu bylo fajn, že jsem tam reálně mohla zalézt, aby mě Kýša moc neviděl a nenarušovalo to běh výuky. Čas, kdy je vaše dítko ve školičce si můžete využít jakkoli chcete - na kafču, na svahu, ...



Tip pro rodiče: Hodina výuky v lyžařské školičce stojí 495 Kč pro jedno dítko. Pokud se rozhodnete učit dítě sami, máte možnost využít Bobíkovu výcvikovou louku. Vstup vás bude stát 150 Kč/hodina a dítko do 6 let máte s sebou zdarma. Můžete využít vše, co louka nabízí - pojezdový koberec, který vám dítě vytáhne nahoru, připravené dráhy na tréninkový slalom, kolotoč, prakticky celá louka je vybavena tak, aby to děti zajímalo a hlavně bavilo. Informace ke školičce, ale i k výukové louce najdete TADY.



A jak vypadá taková první hodina v lyžařské školičce? Instruktor se s prckem nejdřív protáhne a rozcvičí. Následuje nácvak do jedné lyže a malá procházka s jednou lyží na noze. Aby si dítě zvykalo, co že to má na nožičce a trochu se s lyžema seznámilo. Za chviličku už měli kluci lyže obě a nacvičovali, jakým způsobem stát na svahu a co se stane, pokud si stoupnou jinak. No a pak už šup na pojezd a hurá nahoru a dolů, nahoru a dolů, ... Instruktorky vždy před nimi a krásně je naváděli, co mají dělat, jak pracovat s nožkama, jak si stoupnout, jak se pořádně držet. Obě slečny byly moc sympatické a bylo vidět, že s dětmi mají bohaté zkušenosti.


Hodinka utekla jako voda a bylo na čase děti trochu zahřát - takže hurá na čaj! A samozřejmě jakmile se děti dozvěděly, že mají párek v rohlíku, tak taky hurá na párek v rohlíku:-). Posilněni a tak trochu rozsezeni jsme se po hodince loučili a část mířila směr svah, my se ségrou, Šímou a Kýšou hledat nějaký prima kopec, abychom využili ty boby, co jsme s sebou vezli. Nakonec nebyli ani moc potřeba a děti se vyřádily v přilehlém lese, kde se zničily lezením do stráně, sjížděním po zadku (proč jsem táhla ten pekáč těžko říct...) a bagrováním sněhu. Rozhodně na ně ten čerstvý vzduch velmi dobře zapůsobil a spali jako zabití!


O dva dny později jsme sebrali babi a dědu a vytáhli jsme je na Kněžický vrch do Vrchlabí. Obrovská výhoda pro nás - hodina od domu po hlavních tazích. Do té doby pro nás neznámá sjezdovka, která na svých webových stránkách slibuje rodinné lyžování na pozvolném svahu - aaaaaano, to přesně potřebujeme. A navíc zázemí v podobě půjčovny a lyžařské školičky.



Tip pro rodiče: Půjčení dětského kompletu nás vyšlo na 120 Kč (dítě do 110 cm) a půjčují ho malým dětem dokonce i na hodinu, což jsme ani nevěděli a nabídli nám tuto variantu proaktivně sami. Na webových stránkách sice nenajdete ceník, ale můžete si zavolat nebo napsat e-mail a na všem se domluvit. Kontakty najdete TADY. Stejným způsobem - tedy na domluvě - funguje i lyžařská školička. Kontakty ZDE.



Největší úspěch ale u dětí mělo jednoznačně bobování!

Půjčovna vybavení je podstatně menší, než v Říčkách, ovšem vyváží to neskutečně milý personál. Přes poměrně velký nával v půjčovně se stíhali usmívat, dělat srandičky, konverzovat nejen s dospělými, ale i s dětmi. A přitom být nesmírně profesionální a dělat to tak, abyste tam nestrávili mládí. Normálně mě ta půjčovna úplně zahřála u srdce a vždycky když se s něčím podobným setkám tak mám ohromnou radost!


Školička byla bohužel obsazena, ale to nám v zásadě nevadilo, jen jsem si ještě do půjčovny doběhla půjčit hůlku, abych mohla Kýšku tahat nahoru do kopce a šli jsme na to společně. Rozcvička, opáčko stání ve svahu a hurá nahoru. Abych se přiznala - ten den jsem už fakt necvičila, protože toho dvacetikilového drobečka taha těch pár desítek metrů nahoru mi dalo docela zabrat. Na svahu nad školičkou nás "učilo" hned několik rodičů a aby ne - pozvolný kopeček k tomu přímo vybízel!


Po parádní hodinové lyžovačce už Kýša nemohl a přišel čas na čaj v útulné občerstvovně, která ale byla tak plná, že jsme si ho dali venku. Kýša se chopil svého bagru a nakladače na písek a následující hodinku se bavil tím, že bagroval a vozil sníh. Já si po více než deseti letech párkrát sjela kopec (výhoda babičky s sebou) na lyžích a opět parádně vyvětraní jsme mohli zamířit domů. A už teď se strašně těšíme, až zase budeme mít nějaký plonkový víkend!



O mně

První blog jsem začala psát na mateřské dovolené - jako takovou vzpruhu nejen pro sebe, ale i pro ostatní maminky. Od něho jsem se posunula do dnešní podoby, kterou chci inspirovat k aktivnímu trávení času s dětmi, ale také bez nich:-) . 

 

Přidejte svůj e-mail a dostávejte novinky jako první!
  • White Facebook Icon
  • YouTube - Bílý kruh

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com