• martina

Stalo se v Brugách

Naši rodičovskou dovolenou (výraz pro dovolenou bez Kryštůfka) jsme tentokrát zvládli od začátku až do konce v ultrarychlém tempu. Od vymyšlení do odjezdu utekl snad ani ne týden.


Nádherný pohled na Brugy je z městské zvonice Belfort.

Vyrazili jsme v noci ze soboty na neděli s klidným svědomím, že o Kýšu je u babičky a dědy báječně postaráno. Naše cesta vedla na Ústí nad Labem, přes Německo, Nizozemí až do Belgie. Obrovská výhoda cestování v noci je to, že není prakticky žádný provoz a četné uzavírky na dálnicích (nejen českých, ale tentokrát hlavně německých) nejsou přeplněné a nestojí. Ale stejně - když jsme po téměř sedmi hodinách jízdy uviděli v Dortmundu odbočku na ZOO, nebylo o čem mluvit.


Dortmundská zoologická zahrada určitě nepatří mezi největší, ale rozhodně stojí za návštěvu, pokud ve městě budete. My jsme zjistili, že svižným tempem se dá bez problému projít pod 2 hodinky. Ale samozřejmě – pokud by s námi byl Kýška, bylo by to zřejmě na celodenní výlet :-). V naší situaci to bylo perfektní protažení ztuhlých končetin.



Do Brug jsme dorazili o necelé 4 hodiny později. První dojem byl jednoduše šokézní. Hotel Academie, kde jsme měli zajištěné ubytování, se nacházel v centru. A v neděli odpoledne byl reálný problém v tom, že ulice byli přecpané turisty. Takže jsme se autem motali nejen mezi lidmi, ale také mezi kočáry s koňmi a neskutečným množstvím cyklistů. Celou cestu jsem prudila Lukyho, že ho vystřídám v řízení, ale tady mě to přešlo.


Ubytování jsme zařizovali, jako vždy, přes booking.com. Hotel Academie měl výborné hodnocení a i v reálu vypadal moc krásně. A z pokoje jsme navíc měli krásný výhled na Belfort. Vzhledem k veškeré technice, kterou Luky s sebou vezl, jsme rezervovali Executive room, který je o něco větší než klasický pokoj.


Vafle, vafle a zase vafle. Jsou všude a jsou báječné!

První večer jsme věnovali procházce s cílem se alespoň trochu zorientovat, což se nám ale povedlo až třetí večer :-). A taky večeři – protože za mě je Belgie hodně o jídle a pivu! Budete-li hledat něco typicky belgického, rozhodně nevynechejte hranolky. Jsou trochu jiné v tom, že jsou dvakrát smažené a navíc ve vepřovém sádle. Cholesterolové potěšení :-). Klasicky se prodávají téměř na každém rohu, pěkně do kornoutku do ruky. My si je ale dali k další belgické klasice – dlouze dušenému hovězímu v černém pivu. No a jak jinak – vydatně jsme vše zapili prvním belgickým pivem. Dalším jídlotahákem, který nesmíte vynechat, jsou vafle. Ono by se vám to nejspíš ani nepodařilo, protože malé krámky, které všechny do jednoho mají ty nejlepší vafle v Belgii, jsou úplně všude. A jako jo – jsou fakt výborné! S čerstvým ovocem, se šlehačkou, přelité belgickou čokoládou. Bože mňam!


Velmi se nám osvědčil podnik Yesterday´s world, kde jsme byli několikrát na pivní ochutnávce. Určitě zkoukněte i bar The Beers Wall, kde je všechno, jak název napovídá, hlavně o pivu! Pro zanícené pivaře řekla bych ráj! A na pivo pozor – nejslabší je v úrovni naší dvanáctky (Stella Artois), ale příliš často ho nemají. Spíš se setkáte s pivy mezi 8 – 12 % alkoholu. Dát si 3 pivka má najednou úplně jiný význam :-). Možná i proto jsme nejčastěji chodili pěšky :-).


Ochutnávky piv jsou turisty velmi oblíbenou zábavou. Nám se nejvíc osvědčila ta v Yesterday´s world.


Kromě toho trochu si orazit, strávit nějaký čas sami a poznat zase nějaká nová místa měla naše dovolená ještě jeden cíl – natáčení. A ten jsme samozřejmě začali plnit hned první večer. Abych byla přesná – Luky začal plnit, já se tak maximálně nakrucovala do záběruJ. Na výsledek můžete mrknout na videokanálu HOLAS.


Brugy samotné doporučujeme pojmout velmi komplexně - zažít si trochu od všeho! I kdybyste chtěli, určitě se nevyhnete náměstí Markt. Je to takový centrální bod Brug, takové čisté turistické centrum. Je z něho krásný pohled na historické budovy, které jsou okolo, na Belfort a samozřejmě se z něj dostanete do mnoha postranních uliček, které stojí za vidění (prošli jsme velmi poctivě všechny :-)). Můžete si tady dát jídlo nebo pivo v mnoha restauracích, ale počítejte s tím, že ceny jsou tady o něco vyšší, než mimo centrum. Jako všude :-).



Náměstí Markt neminete, i kdybyste se snažili :-).

Dalším turistickým cílem byl Belfort. Městská zvonice vysoká přes 80 metrů, na kterou vede přes 360 schodů. Ano, je to dost. A ano, vyplatí se tam vylézt, protože výhled z ní je nádherný! Rozhodně si dejte pozor na to, kdy na Belfort jdete. Je to totiž klasický turistický cíl a fronta k pokladnám tomu odpovídá. Navíc nahoru pouští jen určité množství lidí, takže si zkrátka na výhled počkáte. My jsme zkoušeli frontu na třikrát. V neděli naprosto nemožné – strašně moc lidí, fronta se táhla téměř až do poloviny dvora. Zkusili jsme pondělí dopoledne, situace podobná a tak jsme naplánovali úterní ráno – dojít ještě před otevřením. Nakonec to ale nebylo nutné, protože v pondělí odpoledne končila fronta u bodu, který hlásil 25 minut k pokladně. To už jsme si vystáli. Ve frontě si můžete o Belfortu něco přečíst, takže i těch 25 minut nakonec pěkně uteklo.


Co se pokuste při svých toulkách městem nevynechat, to jsou kostely. My jsme jich navštívili několik – Basilica of the Holy Blood, Sint-Salvatorskathedraal, Church of our Lady Bruges, Sint Walburgakerk a Heilige Magdalenakerk. A všechny bez výjimky jsou zážitek nejen zvenku, ale i uvnitř. Venku můžete obdivovat jejich monumentálnost, uvnitř pak výzdobu, která je někdy až neskutečná. A také něco navíc – Basilica of the Holy Blood se takto nejmenuje náhodou – je v ní uschována svatá relikvie – ampulka s krví Ježíše. Je proto velmi hojně navštěvována nejen věřícími, ale samozřejmě také turisty. My se do fronty nezařadili, ale prohlédli jsme si alespoň její první část. Druhé z vyjmenovaných míst, které nás velmi zaujalo, byl Heilige Magdalenakerk. Kostel, který je tak trochu jiný – velmi netradiční. Svým vnitřním pojetím je vlastně něco jako herna – najdete v něm houpačku, velkou tabuli umístěnou na zem, kam můžete kreslit křídami, instalaci obrazového rámu před dětskými židlemi k poslední večeři a mnoho dalšího. Zhoupnout se v kostele na houpačce je skutečně netradiční zážitek. A poslední informace – vstupy dovnitř jsou většinou zdarma, výjimku tvoří jen výstup k relikvii v Basilica of the Holy Blood.




K pohybu po Brugách jsme používali vesměs vlastní nohy. Chvíli jsme žertovali s myšlenkou pronajmout si kočár, ale cena 50 Eur nás vrátila zpátky na zem :-). Naše pěšoturistika nás stála průměrně okolo 15 kilometrů denně. Čemu jsme ale neodolali, to byla projížďka loďkou po kanálech. Na nějakou extra romantiku ve dvou zapomeňte, motorové čluny, které se po kanálech prohánějí, jsou čistě turistickou atrakcí, takže jsou plné. Ale projížďka se vyplatí – je to nádhera! Navíc v rámci ní dostanete výklad v angličtině, takže se i něco málo dozvíte ze současnosti i historie Brug. Možností, kde koupit lístky je okolo kanálů hned několik. Občas jsme ve městě potkávali také autobusy City Tour, ale musím říct, že ty nás neoslovili vůbec. Nohy jsou nohy :-).


Zatoužíte-li po chvilce klidu a odpočinku, rozhodně doporučujeme užít si některý z městských parků, kde můžete chvilku vydechnout. Kousek od Heilige Magdalenakerk se nachází Koningin Astridpark, který rozhodně nebyl přeplněný turisty a přitom byl moc krásný! Na odpočinek jako dělaný. Při jednom našem bloudění (zato ale jediném!) jsme došli i do moc krásné části Brug Brugse Vesten – park s cyklostezkou vedle řeky a dvěma krásnými větrnými mlýny. Tento park už se nachází poměrně daleko od turistického centra a spíš než turisty v něm potkáte místní. Učící se studenty, sportující žáčky, procházející se seniory – takový pěkný výjev z běžného života, kde jsme si od turistů trochu odpočinuli.



Brugy jsou plné romantických míst a jedním z nich je i Bonifácův most – Bonifaciusbrug (nejmladší most v Brugách!). Most i jeho okolí jsou velmi krásné místo. A také známé, takže o turisty tu není nouze. Můžete z něj pozorovat proplouvající lodičky, udělat pár krásných fotek (nebo jako my videí :-)) a trochu se projít v jeho okolí – malé parčíky a průchody okolo Church of our Lady.


Chcete-li se dozvědět něco o historii Brug, a ještě navíc zajímavým způsobem, navštivte určitě Historium Bruges. Najdete ho na náměstí Markt a vrátíte se díky němu zpátky v čase, konkrétně do roku 1435, kdy byly Brugy důležitým a známým obchodním a kulturním centrem. Pomocí audiopřehrávače, videoukázek a naprosto perfektně zpracovaných dobových místností (včetně pachů!!!) se v rámci prohlídky ocitnete v příběhu o Jacobovi, pomocníkovi malíře Jana van Eycka a u zrodu obrazu Madona kanovníka van der Paele. Rozhodně doporučujeme navštívit! Na konci prohlídky se nezapomeňte porozhlédnout po Marktu z vyhlídky Historical Tower, vyfotit jako král u obrazu Jana van Eycka a na úplném konci si dát pivo v Duvelorium Grand Beer Café. Jeden z vůbec nejlepších zážitků z Brug!


Jeden půlden jsme věnovali také tomu, že jsme vyrazili mimo Brugy – na doporučení do přímořského městečka De Haan. V De Haan jsme strávili nějakou dobu na pláži a přestože bylo docela deštivo, dokonce jsem se i vykoupala (tak znáte to – když jsi u moře, musíš se vykoupatJ). Je ale fakt, že je prostě Severní, takže to byla rychlovka. Městečko není nijak veliké, ale zato je moc pěkné. Tentokrát jsme místo pěšouristiky zvolili jízdu – půjčovny kol jsme potkali hned dvě a půjčili jsme si takové zajímavé vozítko, na kterém jsme během půl hodinky projeli celé centrum a kousek promenády. Z De Haan jsme zamířili do města Blankenberge a po molu jsme došli až k restauraci Belgium Pier, která stojí v moři na konci mola. Pak ještě rychlá procházka po promenádě a na odpoledne zpět do Brug.


Nakonec jsem do toho Severního moře vlezla celá!

Poslední večer jsme se samozřejmě řádně rozloučili – v našem oblíbeném Yesterday´s World! Ještě rychle pokoupit pár krabiček belgických pralinek domů, sbalit a načerpat síly na zítřejší cestu (dobře jsme udělali, byl to totiž 16 hodin trvající horor!, příště už zase jedině v noci). A upřímně – přestože jsme se už strašně těšili na Kykýse, tak z tohohle úchvatného města, které je plné historie, turistů, piva a skvělého jídla do ruky se nám ale vůbec nechtělo!




O mně

První blog jsem začala psát na mateřské dovolené - jako takovou vzpruhu nejen pro sebe, ale i pro ostatní maminky. Od něho jsem se posunula do dnešní podoby, kterou chci inspirovat k aktivnímu trávení času s dětmi, ale také bez nich:-) . 

 

Přidejte svůj e-mail a dostávejte novinky jako první!
  • White Facebook Icon
  • YouTube - Bílý kruh

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com