• martina

ZOO Praha

Nemyslím si, že je lepší načasování pro návštěvu pražské zoologické zahrady, než začátek července, před svátky, když je venku krásně slunečno a teplota atakuje příjemných tropických 30 stupňů. A tak jsme se tam tedy vydali :-).


Pozorování hrochů.

Zoologickou zahradu v Praze známe prakticky jako své boty. Sice nejsme pražáci, ale loni jsme byli pravidelnými návštěvníky - měli jsme totiž permanentku. Protože se ale podle mě jedná o jednu z nejkrásnějších ZOO v republice, velmi rádi se do ní vracíme znovu a znovu. Tentokrát byla naše návštěva o trochu jiná než obvykle - nejeli jsme totiž sami, ale přibrali jsme (vlastně oni nás:-)) mou sestru, jejího muže a Kýšky bratrance Šímu.


Dnes bych se ráda rozepsala o tom, proč celá rodina považujeme pražskou zoo za tu nejkrásnější. Jednak je to bráno z hlediska počtu zvířat, která jsou zde k vidění - 690 různých druhů ve více než 150 expozicích a na téměř 60 hektarech - to už zavání slušnou procházkou. My tu naši zvládli za necelých 5 hodin, za což klukům (těm menším) patří obrovská pochvala, protože celou dobu ťapkali sami!




Tip pro rodiče: Máte-li dítko, které není tak docela "chodič" a rádo se občas poponese, můžete využít báječnou službu, kterou ZOO nabízí zcela zdarma - vypůjčení trakaře nebo golfek. Půjčovna se nachází u hlavního vchodu do ZOO a postačí vám k tomu pouze doklad totožnosti (občanka, řidičák, pas). Trakaře budete v ZOO potkávat velmi často a vězte, že je rodiče nepoužívají jen na převážení dětí, ale také veškeré bagáže:-).



Naše putování jsme nezačali u hlavního vchodu, ale u vchodu z dolního parkoviště - jižní vchod. Důvod byl prostý - nechtěla se nám stát fronta. Ta u jižního vchodu většinou není, případně je mnohem kratší. Zároveň je praktické, že tam člověk krásně a pohodlně zaparkuje. Parkování je v červenci a srpnu o něco vyšší (stejně jako v sobotu, neděli a státní svátky), než mimo ni - 200 Kč/auto.


ZOO Praha toho k vidění nabízí opravdu hodně.


Stejně jako parkování, i vstup se řídí sezónním ceníkem. Kompletní informace o vstupném, včetně možnosti zařídit si vstupné pomocí mobilní webové aplikace najdete přímo na stránkách ZOO Praha. Tak a zpět za turnikety.


My jsme se vydali vlevo, směrem k dětské ZOO. Ta je většinou v našem hledáčku jako poslední, protože ji má Kýša nejradši. Ač je to kluk z vesnice, nikdy nedokáže odolat tomu, aby v kontaktní ZOO nakrmil kozy. Zatím, co my s mužem hledali drobné, abychom kozám dopřáli nějaké to místní krmivo, Kýšan už letěl s Šímou neznámo kam, takže na krmení tentokrát nedošlo. Stejně rychle proběhla i "prohlídka" zbytku dětské části a spolehlivě zastavit dokázala kluky až místní kachní tramvaj, která jezdí okolo hus a kachen a vaše dítka sveze za 10 Kč. Myslím, že reálná šance, že by kluci nejeli tady v žádném případě nebyla!


Po svezení tramvají, kdy byly klučičí dušičky na chvilku uspokojeny, jsme se vypravili směrem k dikobrazům. A jak se nám za celý minulý rok nepodařilo vidět ani osten, tentokrát jsme měli štěstí a venku se krmila celá dikobrazí rodinka! Navíc s paní ošetřovatelkou uvnitř, takže se kluci dozvěděli, že bodnutí opravdu hodně bolí a že dikobrazí rodiče mají 6 mláďat. Myslím, že paní ošetřovatelka má doma taky děti, protože její účastný pohled mluvil za vše. A od dikobrazů šup na lanovku!



Tip pro rodiče: Co se týče jídla, můžete pražskou ZOO navštívit klidně bez jediného drobku v batohu. A to i v případě, kdy se ještě pořád snažíte alespoň trochu hlídat, co dáte prckovi k jídlu. Netvrdím, že sem tam nepovolím třeba párek v rohlíku, ale že by Kýša musel na každém výletě holdovat hranolkám, hamburgrům ve stánku (ty domácí ale MILUJEME!!!) nebo langošům, to rozhodně ne. Tady je to ale jiné - najíte se úplně bez problémů. Samozřejmě, že smažstánků je tu dost, ale zároveň si vyberete i normální jídlo. Mezi naše oblíbené obědové stálice se řadí restaurace Oceán (u hlavního vchodu do ZOO) a Gulab (v údolí slonů v horní části zahrady). Například ryby tu mají opravdu dobře připravované a zeleninové saláty jsou čerstvé. V restauraci Gulab si rozhodně dejte Chicken TIKKA MASALA! Jen pozor - je trochu pikantní, takže děti jím nekrmte:-).



Jízda vláčkem a ty nejspokojenější děti na světě:-).

Naše putování se dál ubíralo okolo koní Převalských, velbloudů a bizonů. Kluci si stihli prohlídnout (spíš teda proběhnout) klasickou jurtu, jednoho koníka osedlat (byl ovšem kovový) a pak už zahlédli dětské hřiště, na kterém jsme my rodiče trochu relaxovali pod stromem a děti vypustili další kopec energie na lanovém mostku. Mimochodem - v jurtě najdete příběh koní Převalských, které pomáhá ZOO Praha vrátit zpět do přírody Mongolska. O mimořádných zásluhách tohoto neméně mimořádného programu se dozvíte ve webovém speciálů Návrat divokých koní.


Cestou do Údolí Slonů pak kluci viděli ještě hyeny a vlky (ano, jeden z nich je opravdu ten z pohádky Červená karkulka!). U slonů, tak jako pokaždé, když tam stojíme, mně dochází, že prostředí, ve kterém zvířata v této ZOO žijí, je úchvatné. Velké výběhy, spousta zeleně a tématické ladění je opravdu nádherné. Zvířata se vám snaží přiblížit i velmi osobně - jejich jmény a příběhy. U slonů si tak můžete přečíst něco o Maxovi i ostatních. Stejně tak je tomu například u goril.

Naše další kroky vedly k hrochům. A opět jsme měli štěstí - 2 hroši se právě koupali v nově napuštěném bazénku a další se vyhříval na sluníčku. Dokonce jsme si vybrali nějakou vzácnou chvíli, kdy bylo okolo poměrně málo lidí, takže jsme chvilku postáli, kluky posadili na zídku a sledovali, jak se opalující hroch líně přesouvá za zbytkem do vody. A my se také přesunuli dál, tentokrát do pavilonu (dneska prvního!) Afrika zblízka.


Tento pavilon je taková naše sázka na jistotu, protože je v něm Kýšovo vůbec nejoblíbenější zvíře. Jen co uviděl známé dveře, tak už se ptal "Mamííí, a bude tam ten, co pořád chodí?" Samozřejmě, že medojedi tam byli! A taky tam byli obří šneci, kteří Kýškovi připomněli školku. Tam totiž takové podobné chovají:-).


V pavilonu už se ale začaly ozývat žaludky všech a tak jsme pomalu zamířili na oběd. V ZOO letos otevřeli novou restauraci, a tak jsme se místo osvědčených z Tipů pro rodiče vydali právě tam. Cestou jsme pozdravili lední medvědy, Šíma se svezl tobogánem, Indonéskou džungli jsme (vzhledem k horku a počtu lidí uvnitř) vzdali a mířili jsme k restauraci Gaston, která se nachází u lanovky. Abych byla přesná - restaurace není úplně nová, ale je rekonstruovaná, větší, krásnější, světlejší a navíc vybavena grilem (ten jsme zkusili) a cukrárnou (tu bohužel ne:-().

Vzhledem k tomu, že jsme byli 2 rodiny u jednoho stolu, to asi jinak dopadnout nemohlo. Takže jsme všichni ochutnali všechno:-). Však to jistě znáte - z cizího talíře chutná nejlépe. A můžu říct, že jídla byla opravdu velmi dobrá! Rozhodně musím vypíchnout polévky (hovězí vývar s nudlemi a zeleninou), výborně připraveného grilovaného lososa a řecký salát s feta sýrem - sýr byl skvělý! A protože Šimonek měl chuť na hranolky, dostal jejich zdravější zeleninovou variantu, která byla také velmi chutná. Po obědě jsme si odpustili jak šlofíka, tak zmrzlinu, ale na lenošení to určitě bylo. A tak jsme si popojeli vláčkem.



Tip pro rodiče: Pokud jste zvyklí dělat si nějakou svačinku s sebou a ideálně se restauracím na svých cestách vyhýbat, nabídne vám pražská ZOO krásná místa pro rozbalení deky a piknikového koše (nebo batohu:-)). Četné volné travnaté plochy najdete v dětské ZOO a u jižního vstupu.

ZOO vláček nás svezl od zastávky proti restauraci Oceán k výstupní stanici u pavilonu šelem. Za dospělého jsme zaplatili 40 Kč, děti do 3 let se vozí zdarma. Kluci byli samozřejmě nadšení - znáte kluka, který se nerad vozí prakticky na čemkoli? Já ne. A navíc je trochu podezřívám, že už byli trochu uťapkaní. Pavilon šelem jsme tedy obešli venkem a zavítali jsme do Velemlokária, které teda učaruje vždycky nejvíc tatínkovi :-). Následovala zastávka u goril nížiných - velké chlouby pražské ZOO a pak už hurá.... Nikoli domů, ale k brouzdálku:-).



Už když jsme ráno procházeli dětskou částí, nemohli si kluci nevšimnout brouzdaliště s mostkem, které bylo napušťené a vyloženě čekalo, až se v něm někdo pořádně zráchá. Ale protože nebyl ještě úplně hic, měli kluci slíbeno, že než pojedeme domů, na úplném konci výletu, se můžou vykoupat. A protože sliby se mají plnit, šup s klukama do prádla a hurá do vody. Vzhledem k počtu návštěvníků (okolo poledne ukazovalo počítadlo 5 000 lidí) bylo brouzdaliště poněkud plné, ale to jim vůbec nevadilo. Brouzdálko je dobře vymyšlené, má hlubší a mělké části, postupně se svažuje, zkrátka ideál pro děti. A co je naprosto parádní - celý spodek je pokrytý gumovým materiálem, který se vůbec nesmeká. Můžu směle říct, že jestli si ze ZOO užili něco úplně na maximum, tak to byla právě tahle koupací část! No a před samotným odchodem ještě malé překvapení - zatím, co se kluci cákali, koupil tatínek Kýšovi krásné ZOO tričko a ještě tím podpořil projekt Pomáháme jim přežít.



O mně

První blog jsem začala psát na mateřské dovolené - jako takovou vzpruhu nejen pro sebe, ale i pro ostatní maminky. Od něho jsem se posunula do dnešní podoby, kterou chci inspirovat k aktivnímu trávení času s dětmi, ale také bez nich:-) . 

 

Přidejte svůj e-mail a dostávejte novinky jako první!
  • White Facebook Icon
  • YouTube - Bílý kruh

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com